Rekordní množství domácích kapel zařadili do programu pořadatelé jubilejního desátého ročníku mezinárodního festivalu JAZZFESTBRNO. Od 13. do 21. dubna se do Brna sjede vybraná společnost tuzemských jazzmanů v čele s nejvýznamnějšími hybateli polistopadového jazzu u nás. „Letos slavíme desáté výročí Jazzfestu a na takové oslavě samozřejmě nemohou chybět domácí muzikanti. Jsme velmi rádi, že naše pozvání přijala v podstatě celá domácí špička - od stálic, jako jsou třeba Robert Balzar nebo Jaromír Honzák, až po skvělé nové projekty Davida Dorůžky nebo Tomáše Lišky,“ říká dramaturg festivalu Vilém Spilka.
Jazzový kytarista světové úrovně David Dorůžka vystoupí hned ve dvou kapelách: jako host švédských The Stoner a mezinárodního tria Tomáše Lišky s italským bandoneonistou Danielem Bonaventurou. Nabídku doplní zpěvačky Elena Sonenshine, Zuzana Lapčíková a Dorota Barová s kapelou Vertigo Quintet či výjimeční domácí instrumentalisté z kapel Limbo, Face of the Bass a kombinovaných sestav studentů nově vytvořeného jazzového oddělení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.
Festivalové návštěvníky čeká i celá řada dalších hostů, kteří nabídnou příznivcům jazzu a moderní improvizované hudby neopakovatelné hudební zážitky. JAZZFESTBRNO si zachovává tradiční a osvědčený formát dvojkoncertů ve vybrané dny, doplněných o noční jamsessions. Vedle české jazzové ekipy se pochopitelně představí celá řada zahraničních hvězd, jmenovitě vysoce ceněná nová kapela basisty s českými předky Michael Formanek Quartet s úžasným klavíristou Craigem Tabornem, ruský saxofonista Dmitrij Baevsky v doprovodu kytarové legendy Joe Cohna, afroamerická zpěvačka Carla Cook, trio kytaristy Willa Bernarda, Mike Stern Band s guru fusion bicích Davem Wecklem a trio vynikajícího amerického bubeníka Dana Weisse. Původně avizovaného Davida Sancheze, jenž zrušil celé evropské turné, nahradí na závěrečném koncertě umělec, jehož jméno bude zveřejněno později.
Slavnostní úvod desátého ročníku s dvoutýdenním předstihem v rámci festivalového preview obstará hudební fenomén jménem Bobby McFerrin. Ten své vokální umění předvede zdejšímu publiku hned dvakrát – 29. a 30. března v hale Vodova.
Podrobné informace o programu a vstupenkách jsou k dispozici na www.jazzfestbrno.cz. Informace k festivalovému preview a ke koncertům Bobbyho McFerrina na www.bobbymcferrin.cz.
15. dubna bude brněnské HaDivadlo patřit kapelám Face of the Bass a Limbo. Oba ansámbly mají společný otevřený pohled na hudbu, úmyslné přehlížení žánrových bariér a tvořivého ducha. 18. duben je ve znamení zpěvaček, na pódiu se vystřídají Elena Sonenshine a Zuzana Lapčíková Kvintet. 19. dubna pokračuje v loňském roce započatá tradice koncertů v duchovním prostředí kostela Husův sbor. Letos si v akusticky i vizuálně zajímavém prostředí zahrají Tomáš Liška Trio a Vertigo Quintet s Dorotou Barovou. Liška nechal posluchače nahlédnout do vlastní hudebnické duše svým albem Invisible World a jednu z posledních šancí vidět v akci originální sestavu s Italem Danielem Bonaventurou na bandoneon a Davidem Dorůžkou na kytaru mají právě návštěvníci JazzFestu. Robert Balzar, jenž vystoupí 20. dubna v klubu Fléda, vede svoje trio už slušnou řádku let a podařilo se mu vycizelovat výsledný kapelový zvuk na evropskou úroveň. Vloni vyvrcholila jeho spolupráce s Danem Bártou albem Theyories, ale na JazzFestu budou mít posluchači možnost si poslechnout kompaktní a vyzrálý projev tria samotného.
Kromě vystoupení zahraničních hvězd nabídne festival tradiční klubové koncerty. Kluby budou hostit jak zástupce české hudební scény, tak reprezentanty progresivního evropského jazzu. Po loňské komplikaci způsobené sopečným prachem Brňané konečně uslyší švédské The Stoner, Francii reprezentuje trio Paradox, Slovensko pak zastoupí kvinteto Štefana Bartuše. Letošní festivalovou novinkou je vícedenní workshop tria Dana Weisse na půdě Janáčkovy akademie múzických umění, organizované jamsessions jsou naopak od počátku festivalové historie součástí nedílnou. Jejich neopakovatelnou atmosféru okusí kluby Fléda a [mju:z].
Desátý ročník zastihuje JAZZFESTBRNO ve vynikající kondici. „Letošním ročníkem si posouváme laťku zase o stupínek výš a doufáme, že v nastávající druhé festivalové dekádě se nám podaří pokračovat v nastaveném trendu každoročního zvyšování kvality a divácké atraktivity,“ dodává pořadatel festivalu Vlastimil Trllo z agentury 24-7Promotions.
_________
Přes pódiovou dominanci temperamentního projevu Eleny Sonenshine, která si nenásilně a se šarmem vyžádá vaši pozornost, nelze opominout vynikající obsazení doprovodné kapely. Když se harmonické nástroje dostanou do rukou takových mistrů, jakými nepochybně Vladimír Strnad i Miroslav Linka jsou, je o skvostný výsledek postaráno. Pevný rytmický základ poskytuje tandem Dvorský-Križek, kontrabasista Petr Dvorský přidává sólistickou invenci, puls a sonorní tón, bubeník Branko Križek se s ním uzamyká do jednotného groove a poskytují tak Eleně Sonenshine tolik potřebnou rytmickou jistotu a svobodu.
Kapela Face of the Bass vznikla v roce 2006. Ačkoli všichni členové jsou známí především z jazzové scény, kapela se nechtěla stylově omezovat a naopak se programově otvírá inspiraci bez předsudků vůči zcela odlišným žánrům. Face of the Bass je anténa naladěná na vlny přicházející z vnějšího i vnitřního vesmíru. Odhalená tvář... Kapela se netají zálibou v elektronice a drum&bass ani freejazzové improvizaci, obdivuje Erika Dolphyho i ABBA - krása v hudbě přece není závislá na žánru nebo stylu...
“Hudba kterou hrajeme vzniká v daný okamžik na pódiu, vyvěrá z letitých hudebních
zkušeností a mimořádné kreativity jednotlivých osobností,“ říká leader skupiny Limbo Electro Acoustic Pavel Hrubý. „Nedá se v dobrém slova smyslu zaškatulkovat, žánrově a stylově je pestrá.“ Členové kapely nasávají inspirace ze všech možných stran, žánrů, situací a prostředí. S originalitou sobě vlastní je pak přetavují v neopakovatelnou hudbu. V dnešní době je to nejen odvaha, ale zároveň neotřesitelná hodnota.
Jednou ze stálic porevolučního jazzu v Česku je bezesporu trio ostříleného kontrabasisty Roberta Balzara. Vzniklo v roce 1996 a od té doby nahrálo čtyři autorská alba. Travelling z roku 1998 získalo ocenění "Český disk roku" od Českého rozhlasu, následující Alone (2000) přineslo triu ceny "Album roku a Kapela roku" v rámci Cenění Karla Velebného. Overnight bylo v roce 2005 nominováno na cenu "Anděl". Tvůrčí spolupráce s legendou jazzové kytary Johnem Abercrombiem vyústilo ve společné natáčení alba Tales featuring John Abercrombie v roce 2008. Robert Balzar Trio dokáže zúročit veškerý přínos, který mu poskytuje status „working bandu“. Mnoholetá spolupráce nabízí jeho členům víc svobody, rozvíjí jejich vzájemnou empatii i schopnosti hudební komunikace, o řemesle nemluvě.
Kontrabasista Tomáš Liška nedávno natočil své první sólové album Invisible World. Ke spolupráci na něm si vybral světově proslulé hráče: na bandoneon doprovází Ital Daniele Di Bonaventura a na akustickou kytaru jedinečný David Dorůžka.
„Skladby byly zkomponovány s myšlenkou na velice specifický zvuk tria s akustickou kytarou a bandoneonem,“ vysvětluje Tomáš Liška. „Svým charakterem balancují na pokraji improvizované hudby, jazzu a klasického přístupu.“ Výsledkem je mimořádně originální zvuk, ke kterému na české hudební scéně ekvivalent nenajdeme. Album vyšlo na podzim roku 2009 u vydavatelství Animal Music, pod jehož křídly momentálně vydává autorskou hudbu elita současného jazzu v České republice.
Vertigo Quintet byl založen na konci roku 2002 jako projekt hudebníků, kteří chtějí hrát vlastní hudbu vlastní cestou. Repertoár tohoto utěšeného tělesa, na české poměry nevídaně vyprofilovaného, tvoří zejména autorská tvorba, na níž se podílejí všichni členové kapely. S touhle filozofií má ostatně Vertigo Quintet velmi zářné vyhlídky i v době, kdy se nám zdá, že vše dobré už bylo napsáno i zahráno. Není tomu tak a buďme rádi, že stále existuje dostatek muzikantů řemeslně uceleně vybavených, s jasným názorem na hudbu, zároveň ale dostatečně otevřených mísení influencí a hudebních kultur. Hudební otevřenost asi nejlépe dokumentuje současná spolupráce kapely se zpěvačkou a cellistkou Dorotou Barovou, kterou posluchači znají spíše z dua Tara Fuki. Její školstvím neúspěšně omletý hlasový i instrumentální projev s tvorbou Vertigo Quintetu splývá do fantaskní symbiózy.
Zuzanu Lapčíkovou známe jako virtuosní cimbalistku, osobitou zpěvačku a skladatelku, jež se nejen díky rodinnému zázemí začala hudebně rozvíjet na poli moravské lidové písně a hudby. Během tovaryšských let hrála a nahrávala s mnoha moravskými cimbálovými muzikami, Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, různými komorními seskupeními i orchestrálními tělesy. Díky svojí otevřenosti vůči hudebním podnětům Zuzana Lapčíková překročila hranice folklórního žánru a vstoupila na pole artificiální hudby a mezižánrových propojení. V roce 2005 vytvořila pro Národní divadlo v Brně hudebně taneční autorské představení pro balet. Výsledné představení „Balady“ bylo renomovanými kritiky vyhlášeno za baletní inscenaci roku v ČR, za hudbu byla nominována na cenu Alfréda Radoka 2006 a získala prestižní Cenu za autorské dílo v rámci Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby 2008. Dalším významným milníkem na hudební pouti umělkyně se stal rok 2007, kdy iniciovala vznik nového ansámblu „Zuzana Lapčíková Kvintet“.
Okno se zavře za s